Archeologové se dostali do Těšetic poprvé v roce 1956. Tehdy prováděla katedra prehistorie Filozofické fakulty brněnské univerzity ze vedení prof. dr. Františka Kalouska, ve spolupráci s tehdejším ředitelem Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonínem Hudcem, archeologický výzkum staroslovanského hradiska ve Znojmě-Hradišti. Po oznámení těšetického řídícího p. Bohumila Mejzlíka, že u Těšetic se při rigolaci pod nově zakládaný vinohrad objevují pravěké nálezy, se přesunula část expedice prof. Kalouska do Těšetic a po tři roky tam prováděla záchranné práce za vsí, směrem k Tvořihrázskému lesu, na svahu nad bývalým kamenolomem, v trati, která se od té doby označuje jako „Vinohrady“. Vedením těchto záchranných prací byl jako začínající asistent prof. Kalouska pověřen podepsaný autor tohoto příspěvku; pomáhali mu ostatní kolegové a zvláště studenti archeologie.

Na „Vinohradech“ jsme zjistili osídlení z mladší doby kamenné (neolitu), starší a střední doby bronzové, prozkoumali důležité pohřebiště lidu únětické kultury starší doby bronzové (cca 1600 př.n.l.) s nebožtíky ukládanými v rakvích z dubových klád do hlubokých hrobových jam zavalených balvany z blízkého lomu, a odkryli menší osadu a část birituálního pohřebiště lidu horákovské kultury starší doby železné (halštatské).

V průběhu prací na „Vinohradech“ upoutal pozornost archeologů slunný sprašový svah „Sutny“ nad potokem Těšetičkou/Únanovkou (pod Tvořihrázským lesem), kde se po orbě objevovaly početné stopy pravěkého osídlení, zvláště střepy malovaných keramických nádob, části hliněných lidských sošek, kamenných nástrojů atd. Sondáž ukázala, že jsou tu mimořádně příznivé podmínky pro archeologický výzkum, což potvrdil první větší odkryv o prázdninách 1964. Již tehdy se ukázalo, že na rozlehlé lokalitě v „Sutnách“ (cca 12 ha) jsou zachovány pozůstatky osídlení všech fází neolitu, zvláště špičkové kultury s tzv. moravskou malovanou keramikou (cca 4700-3500 př.n.l.), eneolitu (pozdní doby kamenné), starší a mladší doby bronzové a opět zvláště doby halštatské (cca 700-400 př.n.l.).

Jak se později ukázalo, největší význam zde měla osada lidu s moravskou malovanou keramikou staršího vývojového stupně (cca 4600-4400 př.n.l.) s připojeným kruhovým sociokultovním areálem – „rondelem“, který tu byl zjištěn, jakožto do té doby neznámý typ pravěké architektury, poprvé ve střední Evropě.

Výzkumy v „Sutnách“ probíhají od roku 1967 každoročně až dosud a o jejich jednotlivých etapách a výsledcích pojednají následné příspěvky v těšetickém Zpravodaji.

Vladimír Podborský